Jak vzniká kultura, která drží třídu pohromadě
Neviditelná síla, která formuje každý den
Na první pohled všechno vypadá podobně. Lavice, tabule, dvacet dětí, jeden učitel. Ale atmosféra se liší. V jedné třídě se pracuje klidně, v druhé se sotva došlo na pokyny. Rozdíl? V „neviditelném“, co se tvoří každý den: v kultuře třídy. Ta vzniká vždy. I když ji vědomě netvoříme, rodí se z drobných věcí. Z tichého souhlasu, z opomenutí, z pravidel, která se neřeknou nahlas.
Co je třídní kultura – a proč ji (ne)řešíme
Kultura není seznam pravidel na nástěnce. Je to to, co si žáci mezi sebou předávají jako normu. Jak se tu mluví, kdo má slovo, co se „nepatří“. Učitel ji může vědomě formovat, nebo se jí přizpůsobit. Často si říkáme: „Je to dobrá třída.“ Ale co to vlastně znamená?
Stáhněte si Desatero dobrého třídního učitele jako další inspiraci.
Desatero dobrého třídního učitele
Získejte zdarma praktické tipy, jak smysluplněji pracovat se svou třídou. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Jak poznám, že to funguje
Atmosféra je znatelná ještě před prvním slovem. Děti vítají učitele očima, neuhýbají. Mluví spolu, ale v hranicích, které si nastavily. Pomáhají si, neznevažují se. Dovedou si dát zpětnou vazbu bez sarkasmu. V náročných situacích hledají cestu jako skupina, nenásledují jen toho, kdo má nejsilnější hlas. A učitel? Ten nemusí stále hlídat a napomínat. Může tvořit.
Role učitele při formování kultury
Každé gesto, slovo i reakce nese zprávu. Učitel není jen nositelem znalostí, ale i „držitelem prostoru“. Jak reaguje na poznámky, jak se dívá na těžké emoce, jak uzná chybu. To vše spoluutváří normy, které se pak předávají mezi žáky.
Normy jako tiché kormidlo třídy
Normy vznikají neustále. I když nejsou vysloveny, fungují. Většinou se odvozují z chování většiny. Proto je důležité je reflektovat. Někdy stačí zeptat se: „Jak to tady vlastně děláme, když někdo potřebuje pomoc?“ A otevřít diskusi.
Best practice pro 1. stupeň ZŠ
- Pravidelnost a rituály: např. ranní kruh, pozdrav, předávání slova. Zaveďte každý den stejný krátký úvod, který pomáhá dětem cítit se jistě.
- Hraní rolí: vypravěč, dotazovač, slušný nesouhlas. Nabídněte dětem různé role během diskuzí a učte je, co tyto role znamenají.
- Práce s piktogramy a jednoduchými metaforami: např. „místo pro ticho“. Používejte vizuální symboly pro podporu žádoucího chování.
Best practice pro 2. stupeň ZŠ
- Spolu-tvorba pravidel: hlasování, diskuze, práce v rolích (advokát ticha, hlas skupiny). Zapojte žáky do tvorby pravidel a vysvětlujte smysl každého bodu.
- Práce s reflexí: „Co se nám dnes ve spolupráci dařilo? Co ne?“ Zařazujte pravidelně krátké reflexe, např. na konci týdne.
- Zapojení vlivných žáků jako nositelů kultury: Využijte přirozené autority ve třídě k šíření pozitivních vzorců.
Když hlasitá menšina udává tón
Skupinové myšlení má svou dynamiku. Když nikdo neodporuje, neznamená to souhlas. Je důležité vytvářet prostor, kde je normou vyjádřit odlišný názor. Např. anonymní hlasování, dvoustupňové porady (nejprve v malých skupinách).
Jak dát prostor i těm, kdo nejsou slyšet
- Pravidlo „mluvíme po kruhu“: Všichni mají stejné právo se vyjádřit – mluvte ve směru hodinových ručiček.
- Volitelné formy vyjádření: slovem, kresbou, gestem. Nechte děti napsat nebo nakreslit, co si myslí, a poté to sdílejte anonymně.
- Role „pozorovatele“: který má úsloví „teď někdo nový“. Dejte jednomu žákovi za úkol všímat si, kdo ještě nemluvil, a jemně ostatní vybídnout.
Inspirativní okénko
Při horských výstupech rozhoduje skupina o pokračování. Vůdce ví, že pokud nevybuduje kulturu otevřenosti, nikdo se neodváží říct, že se necítí bezpečně. Pravidlo „jeden hlas může zrušit rozhodnutí“ chrání všechny. Ve třídě můžeme vytvořit podobný prostor. Variace na skupinovou zásadu, že ten nejpomalejší článek určuje tempo skupiny může pomoci vytvářet třídní bezpečí.
Když kultura nefunguje
Je-li normou znevažování, komentáře, ironie nebo mlčenlivá lhostejnost, je potřeba to nejprve pojmenovat. Pomáhá pracovat s kazuistikami, pojmenovávat dopady a společně hledat nový základ. Klíčovou činností je oceňovat situace, kdy třída situace zvládá dle norem a věnovat takovým momentům pozornost.
FAQ – Skupinové normy v praxi
- Jak poznat, že s normou souhlasí většina?
Zeptejte se anonymně. Nechte každého napsat, co by mělo v třídě platit. - Co když někdo normu porušuje?
Řešte to ve skupině: „Co se dělo a jak to chápeme?“ - Kdy individuálně?
Pokud jde o opakovaný vzorec nebo velmi citlivou záležitost. - Co když normy přestávají fungovat?
Přehodnoťte je se třídou – co potřebujeme změnit? Co už neodpovídá situaci? - Jak zapojit nového žáka do kultury třídy?
Dejte mu průvodce z řad spolužáků, projděte s ním nepsané normy a dejte prostor se ptát. - Co když se pravidla nedodržují, ale nikdo si nestěžuje?
Proveďte anonymní průzkum nebo otevřenou diskuzi, abyste zjistili skutečný stav.
Inspirace k dalším krokům
Ve třídě se často objevují situace, kdy je těžké poznat, zda jde o „nevinné škádlení“, nebo už o vzorec, který třídní kulturu narušuje. Pokud chcete posílit svou jistotu v rozlišování těchto jevů, můžete si projít Krátký online trénink: Škádlení nebo šikana?
Malý krok, který můžete udělat hned zítra
Zeptejte se dětí: „Jak poznáme, že se tu cítíme bezpečně?“ Nechte je tvořit odpovědi. Možná uvidíte kulturu třídy jinýma očima.
