Když už není co říct: Modelová situace z porady
Vedoucí technického oddělení mlčí. Na stole je jasné zadání, termín i deadline. A přesto ví, že se to v týmu někde zarazilo. Reaguje kolega: „Co teda vlastně ode mě potřebujete?“ Místo odpovědi zkoušíte jiný směr: „Co by se stalo, kdybychom dnes nic nerozhodli?“ Nastane ticho. A pak padne věta, kterou jste od kolegy nikdy neslyšeli.
Co se v rozhovoru vlastně děje, když klademe otázku
Otázka přeruší tok informací. Otevře prostor. Ne nutně pro odpověď, ale pro reflexi. Pokud je formulovaná s respektem, nesměřuje k výkonu ani obraně. Dobrá otázka je jako otevřené dveře, které nenutí vstoupit. Právě tady začíná jemná komunikace, která není o kontrole, ale o spolupráci.
Stáhněte si PDF 10 nejčastějších chyb při delegování a vyhněte se jim.
10 nejčastějších chyb při delegování
Udělejte první krok ke smysluplnější práci. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Jak rozpoznat, že něco „zamrzlo“? Signály ve vedení
Krátké odpovědi. Odklady. Věty bez pojmenování. Setkání, kde padnou fakta, ale chybí cesta vpřed. To vše může být signálem, že je někde napětí, které už není produktivní. Ne vždy je potřeba nový model řízení. Někdy pomůže jinak formulovaná delegující nebo reflektivní věta.
Otázka není nástroj. Je to gesto
Způsob, jakým se ptáme, nese víc než jen slova. Může být vyjádřením důvěry, ochoty naslouchat nebo i ochoty přijmout nejistotu. V tom je velký rozdíl mezi „Jak to chcete udělat?“ a „Co vás v tom zatím brzdí?“ Víc než na výkon se soustředí na kvalitu komunikace mezi lidmi.
Možnost, která otevírá rozhovor bez tlaku
Začít způsobem „Co by se stalo, kdybychom… ?“ obvykle nenabízí tlak, ale možnost. V mnoha situacích vytváří bezpečné hraniční území mezi rozhodnutím a zkoumáním. V týmu to může otevřít debatu, která by jinak skončila mlčením nebo automatickým souhlasem. Delegování se díky tomu může proměnit z pokynu na rozhovor.
Delegování jinak: Otázky, které uvolňují prostor
Místo pokynu „Zajisti to do středy“ může padnout: „Kdy by to podle tebe bylo realistické, aby to bylo hotové?“ nebo „Co z toho už máš rozmyšlené?“ Dává to signál důvěry a zodpovědnosti. Právě v takových situacích vzniká komunikace, která není jednostranná, ale spolutvořivá.
Pokud v týmu teprve hledáte cestu ke společné komunikaci, může pomoci pohled na to, jak vytvářet novou komunikační kulturu.
Kdy mluvíme příliš moc? A kdy málo?
Pozná se to snadno: pokud lidé opakují, že „nemají co dodat“ nebo „je to jasné“, je na čase zkusit větu, která nevede k výkonu, ale k zastavení. „Co je v téhle věci pro tebe nejdůležitější?“ I tady hrají otázky klíčovou roli v komunikaci, která má význam.
Příklady otázek, které otevírají nové možnosti
Situace | Příklady otázek, které lze klást |
---|---|
Delegování | „Co už je jasné?“, „Co by ti pomohlo, aby ses do toho pustil?“, „Na co si chceš dát pozor?“ |
Hledání možností | „Co jiného by ještě připadalo v úvahu?“, „Jak by to šlo i jinak?“, „Co je zatím opomíjené?“ |
Reflexe | „Kdy ses v tom cítil spokojeně?“, „Co z toho je důležité udržet?“, „Co tě nejvíc překvapilo?“ |
Vlastní ujištění | „Co z toho teď vím jistě?“, „Na co se můžu spolehnout, že mi funguje?“, „Co je moje silná stránka v téhle situaci?“ |
Stanovení cíle | „Co se potřebuješ naučit/zjistit/udělat, aby ses posunul/a k tomu, co chceš?“, „Co by bylo jinak, kdyby to už fungovalo tak, jak chceme?“, „K čemu to má směrovat?“ |
Dohodnutí kroků | „Co uděláme jako první?“, „Na čem zítra poznám, že ses pohnul správným směrem?“, „Jakých dalších posunů si můžou všimnout kolegové v průběhu týdne?“ |
Tato mapa nenabízí jedno řešení, ale usnadňuje orientaci v rozhovoru – a podporuje funkční komunikaci i delegování v různých kontextech.
Čtyři reálné věty z praxe, které spustily jiný typ debaty
- „Kdyby ses na to měl podívat z pozice jiného oddělení, co by ses zeptal?“
- „Co z toho je pro tebe zbytečná komplikace a co je reálná překážka?“
- „Co by se změnilo, kdybychom dnes nic nerozhodli?“
- „S čím užitečným potřebuješ dneska z porady odcházet?“
Otázky, které nejsou užitečné (ač to tak vypadá)
Otázky, které skrývají soud: „Proč jsi to udělal takhle?“ nebo „Opravdu sis myslel, že to bude fungovat?“ Ve skutečnosti nenabízejí žádný prostor. Věty tohoto typu uzamykají prostor pro dialog, oslabují důvěru a často zamezí přirozenému hledání řešení.
Best practice: Jak na poradu, která nezačne zadáním
Zkuste příště začít některou z těchto vět:
- „Co už v téhle věci běží dobře?“
- „Kdy jste naposledy zažili, že to fungovalo?“
- „Co přesně děláme jinak, když to jde líp než obvykle?“
- „Na co jste se v podobné situaci mohli spolehnout už dříve?“
I jedna dobře zvolená otázka může změnit tón celého setkání – a otevřít novou úroveň komunikace.
Komunikační kultura se tvoří mezi větami
Někdy není potřeba nic doplňovat, jen nechat prostor. Věta, která zazněla, má svou váhu. Pokud v týmu nepadají otevřené otázky, není to většinou důsledek neznalosti, ale atmosféry. Často je to prostředí, kde se víc očekává výkon než zvědavost – a kde ticho bývá vnímáno jako slabost, ne jako prostor k přemýšlení.
Proč nejde jen o otázku, ale o čas, kdy je položena
Jedna věta může zaznít na začátku setkání – a nic se nestane. Stejná věta zazní po dvou minutách ticha – a otevře důležitou věc. Otázky potřebují kontext. A čas.
V situacích, kdy si vedení není jisté dalším krokem, je užitečné zaměřit se na to, co vlastně potřebuje být pojmenováno.
Prostor pro věty, které nenutí, ale nabízejí
- „Možná by stálo za to se na to podívat jinak.“
- „Navrhuji, vezměte si na to nyní dvě minuty o samotě.“
- „Nespěchejme. Zkusme to chvilku nechat otevřené.“
Když si potřebuješ ujasnit, co už vlastně víš
Někdy v rozhovoru narazíme na věci, které nejsou nové, ale není na ně prostor. V takovou chvíli může pomoct jednoduchá pozvánka – zpomalit a podívat se jinak.
Pětiminutová vstupenka do každodenní praxe – Online trénink: Jak zvládat každodenní nároky ve vedení, který nenabízí odpovědi, ale pomáhá zůstat v otázkách, které mají smysl.
Na co má smysl se ptát, když hledáme vizi
Pokud se ve firmě bavíte o tom, kudy vést další kroky a jak je ukotvit ve vizi, pomůže text o tom, o čem více mluvit a o čem mlčet. Pomáhá zakořenit vizi tak, aby nezůstala jen na papíře – i v prostředí, kde je těžké mluvit o nejistotě.