Když slova nejsou jen slova
Na ranní poradě sedí vedoucí týmu. Někdo přišel pozdě, někdo je tichý. Vedoucí spustí: „Tak pojďme na to, čas běží.“ Zazní rychlé body, nikdo se moc nezapojuje. Porada skončí a všichni se rozprchnou. Možná jste to zažili. Nic se vlastně nestalo. A právě to je ten problém.
Jak nedělat jako lídr chyby třeba v delegování – 10 nejčastějších chyb při delegování
10 nejčastějších chyb při delegování
Udělejte první krok ke smysluplnější práci. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Proč věty tvoří kulturu
Kultura firmy vzniká nenápadně. Tím, jak spolu lidé mluví. Co zazní v rozhodujících momentech každodenní komunikace – třeba když se někdo odhodlá mluvit otevřeně, nebo když tým čeká na reakci vedoucího. Otevře se prostor pro dialog, nebo se zavře pod tlakem nevyřčeného? Věty nejsou jen informace. Nesou energii, postoj i směr. Pokud jako vedoucí chcete tvořit prostředí, kde lidé přemýšlejí a přebírají odpovědnost, pak věty nejsou detail. Jsou nástroj.
Tři věty, které oslabují tým
- „Tohle jsme už řešili.“ → Zastavuje debatu, dává najevo, že už je pozdě.
- „To se musí zvládnout.“ → Minimalizuje náročnost, a vyvolá pocit osamělosti.
- „Je to vaše zodpovědnost.“ → Míří ke kontrole, ne k partnerství.
Proč nefungují
Věty, které uzavírají prostor nebo redukují realitu, vedou k frustraci. Nepodporují aktivitu, ale stažení. Vedoucí je sice v rámci práva, ale mimo důvěru. A bez důvěry se kultura nevytváří.
Co znamená, že věta rezonuje
Je to věta, která nezůstane jen na povrchu. Zastaví tok automatického uvažování. Někdo zvedne hlavu. Někdo si uvědomí: „Tohle dává smysl.“ Rezonující věty nejsou efektní. Jsou pravdivé a lidské. Dotýkají se reality, ale nabízejí jiný pohled.
5 vět, které fungují
- „Co už teď trochu funguje – a jak to můžeme podpořit?“
- „To, co popisujete, nezní snadno. Co vám pomáhá to zvládat – i když je to náročné?“
- „Jak by to vypadalo, kdyby to šlo o 10 % líp?“
- „Co potřebujete od nás, abyste mohli převzít odpovědnost?“
- „Zní to, že se posouváme – i když to zatím není dokonalé.“
Každá z nich otevírá, propojuje, vyjadřuje důvěru i směr.
Modelová situace: těžká porada
Představte si poradu, kde se řeší rozdílné postoje. Vedoucí může říci: „Chci slyšet, co si myslíte. Ale jen pokud jsme ochotni hledat cestu společně.“ Věta nastaví jinou hru. Neznamená slabost, ale otevřenost.
Best practices pro vedoucí
- Neříkat věci zautomatizovaně
- Dávat prostor tichu
- Vědomě parafrázovat
- Zkoušet věty s otazníkem namísto vět s tečkou
- Ptát se na to, co už funguje
Kultura se tvoří v každém dialogu
Ne v nástěnkách, ne v hodnotách na webu. Ale ve větě, kterou zítra řeknete při obědě, při zpětné vazbě, při útěku z operativy. Věta je volba. A opakované volby tvoří kulturu.
… a když „být nejlepší“ nestačí
Ve firmě, kde lidé nechtějí mluvit, bývá výkon sice měřitelný, ale zcela postrádá hloubku. Tým může plnit cíle, ale bez důvěry a otevřené komunikace se rozpadá jakákoli vnitřní soudržnost. Vedoucí, kteří investují čas do kultury, posilují odolnost celého týmu. Silná kultura podrží tým i ve stresu.
Z frustrace k posunu
Frustrace není známka slabosti, ale informace. Signalizuje, že v systému něco drhne – vztahy, očekávání, pracovní rámec. Ignorovaná frustrace se stává pasivitou. Vyslovená a přijatá může být základem pro změnu.
Jazyk je jeden z nástrojů, jak frustraci přetavit v ambici
Tip: Vyzkoušejte si to v bezpečném prostoru
Pokud chcete tyto věty zkusit v praxi, aniž by šlo o ostrou poradu, můžete začít například s Online tréninkem: Jak zvládat každodenní nároky ve vedení. Stačí 15 minut denně.
Co když rozdíl dělá jedna věta
Někdy není třeba zavádět nové procesy nebo dramaticky měnit směřování. Stačí se na chvíli zastavit a položit otázku jinak, než jsme zvyklí. Jazyk má sílu nejen popisovat realitu, ale i ji spoluutvářet. Zkuste si zítra jednu větu říct novým způsobem – s větší pozorností, otevřeností a důvěrou. Zkuste si zítra jednu větu formulovat jinak.
