Když kultura mluví beze slov
Dveře se otevřou, děti se trousí do třídy. Někdo pozdraví, jiný jen položí tašku. Učitelka se usmívá, ale jeden kluk sklopí oči a rychle si sedne. Nikdo nic neřekne, ale atmosféra je cítit. To, co se tu děje, se týká kultury. A právě ona často rozhoduje, jak se ve třídě cítíme.
Proč má smysl mluvit o kultuře ve třídě
Třídní kultura není jen o pravidlech napsaných na plakátu. Je to soubor zvyklostí, reakcí a drobných signálů, které dělají ze skupiny něco víc než jen součet jednotlivců. Ovlivňuje, jak se děti učí, jak spolupracují, jak se vyrovnávají s chybami – a jak se cítí samy se sebou.
Z pohledu skupinové dynamiky můžeme rozlišit klima a kulturu třídy. Klima je subjektivní prožitek – jak se děti (nebo učitel) v dané chvíli cítí. Je proměnlivé, může se měnit během dne. Kultura je hlubší a stabilnější – zahrnuje normy, hodnoty a tiché dohody, které formují chování skupiny dlouhodobě. Chceme-li ovlivnit klima, často musíme nejprve pochopit kulturu.
Inspirativní Desatero dobrého třídního učitele můžete stáhnout a používat ihned,
Desatero dobrého třídního učitele
Získejte zdarma praktické tipy, jak smysluplněji pracovat se svou třídou. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Kultura se skrývá v detailech
Často není hlasitá ani zřetelná. Ale projevuje se v těch nejmenších věcech: kdo koho poslouchá, jak se sedí, co se dělá, když někdo pláče. Drobnosti utvářejí celek.
1. Kdo zdraví první – učitel nebo děti?
Všimněte si, jak začíná den. Zdraví učitelka jako první, nebo děti? A zdraví se navzájem? Tento jednoduchý okamžik může hodně vypovědět o vzájemném respektu a naladění ve třídě.
2. Jak se reaguje na chybu
Když někdo udělá chybu – je to vtip? Zahanbení? Nebo příležitost k učení? Reakce skupiny na chybu ukazuje, zda je třída bezpečné místo pro rozvoj, nebo spíš pro přizpůsobení.
3. Kdo má slovo – a kdo ho často nedostane
Jsou ve třídě děti, které mluví často, a jiné, které se neozvou? Kdo dostává prostor? A kdo je trvale opomíjen? Kultura se utváří i v těchto drobných rozloženích hlasů.
4. Jak se slaví malé úspěchy
Třídní kultura je vidět i v tom, jak se zachází s radostí. Jsou ve třídě příležitosti podělit se o věc, která se podařila? Oslaví se, když někdo poprvé překoná strach?
5. Co se (ne)říká o jiných třídách
Způsob, jak mluvíme o druhých, vypovídá o nás samotných. Děti často přebírají jazyk dospělých. Jsou „ti z deváté“ označováni jako „nejhorší“? A co to dělá s vědomím skupiny?
6. Jak třída reaguje na nové spolužáky
Příchod nováčka do kolektivu je testem kulturní zralosti. Je uvítán, nebo ponechán napospas? Jak rychle zorientuje a smí být sám sebou?
7. Jak se mluví o přestávkách – a co se dělá mimo dohled
I mimo vyučování kultura „jede“. Co dělají děti o přestávce? Jak se zachází s odlišnostmi? Jsou pravidla platná i mimo dohled?
Pro jasnější orientaci v tom, co se děje ve třídě můžete využít Krátký online trénink, který pomáhá rozlišovat mezi šikanou a obyčejným škádlením.
Best practice ve třídě: 5 způsobů, jak pěstovat zdravou kulturu
Rituály a drobné rutiny
Například ranní kruh, společný start dne, pozdravy, „nálepka dne“. Rituály vytvářejí pocit jistoty.
- Každé pondělí si třída popřeje hezký týden.
- Před obědem si společně shrnou, co se během dne podařilo.
Vědomá práce s jazykem
Učitel může měnit jazyk: „Kdo se chce podělit?“ místo „Kdo to konečně řekne?“. Pozor na přezdívky.
- Zavedení „jazykových kotviček“ jako např. „děkujeme za sdílení“.
- Oprava vlastního neúmyslného označení dětí – a pojmenování proč.
Vedení k aktivnímu naslouchání
Techniky jako „opakuj, co řekl před tebou“, nebo „zvolte si spolužáka, který bude odpovídat“.
- Hra „posílám slovo dál“ – děti určují, kdo pokračuje.
- Skupinové reflektování: „co jsi slyšel od své skupiny?“
Reflexe jako součást dne
Ne formálně, ale např. „co dnes ve třídě fungovalo?“, „co by zítra mohlo být jinak?“
- Krátké denní zápisky na papírek: „co mě dnes potěšilo?“
- „Reflexní kolo“ – děti se postaví a vyjádří krátkou větou.
Otevřený prostor pro obavy
„Otázkovník“ nebo schránka důvěry. Funguje, pokud se s podněty opravdu pracuje.
- Učitel jednou týdně reaguje na 2–3 anonymní otázky veřejně.
- Kartičky s obavami se čtou ve skupině – děti navrhují řešení.
Best practice pro školu: jak může jeden učitel přinést změnu
Sdílení příkladů z praxe
Krátký vstup na poradě: „Zkusila jsem tohle, zabralo to.“
Nástěnky, třídní projekty
Např. „nástěnka děkování“, „věta týdne“ od různých učitelů.
Modelové chování
Učitel zdraví nejen svou třídu, ale i ostatní děti. Používá stejný jazyk na chodbách.
Mikrointervence mezi učiteli
Otázky typu: „Jak to říkáš ty, když děti nespolupracují?“ Otevírají prostor ke změně.
Zapojení dětí do vylepšování prostředí
Kultura se tvoří i fyzicky: barevnost, úpravami chodeb, pravidly vzešlými od dětí.
FAQ: Jak odhalit prvky třídní kultury?
- Co ve vaší třídě všichni věděli, i když se to nikdy neřeklo nahlas?
- Kdo rozhoduje o tom, co je „trapné“?
- Jak se ve třídě reaguje na smích?
- Jak se mluví o absencích a zmeškaných dnech?
- Co by nový žák věděl po třech dnech?
- Jak se ve třídě „pozná dobrý den“?
- Kdy a komu se často děkuje?
- Jak vypadá odpuštění?
Inspirativní okénko: 3 knihy o skupinové kultuře
Spolu to dáme – Lucie Kramperová a kol.
Praktická kniha s příklady z třídního prostředí. Podporuje spolupráci a pozitivní školní klima. Vhodná pro český kontext i začínající učitele.
Kultura školy – Dana Moree (ed.)
Soubor esejí a výzkumů o proměně školní kultury. Klidný a srozumitelný tón, přehledné kapitoly, citlivý jazyk vhodný pro učitele
Vztahy ve škole – David Kolbaba
Srozumitelná a praktická kniha zaměřená na každodenní situace. Nabízí respektující přístup a konkrétní řešení pro učitele.
Propojení tématu
Ve chvíli, kdy rozumíme kultuře, dává větší smysl stavět třídní tým. Prohloubit toto téma můžete v článku o spolupráci a soudržnosti ve třídě.
Co si z toho odnést – a kde začít
Všechno začíná všimnutím. Vyberte si jednu drobnost, které si zítra všimnete jinak. Protože právě v maličkostech se ukazuje kultura. A v těch samých maličkostech se také může začít měnit.
