Když pravidla zůstanou jen na papíře
V jedné třídě si učitelka s dětmi domluvila, že nebudou přerušovat, když někdo mluví. Spolu je sepsali, podepsali, dokonce vymysleli heslo, které jim mělo dohodu připomínat. Po třech dnech bylo ale vše jinak. Děti si skákaly do řeči, volaly na sebe, pravidlo se rozpadlo. „Vždyť jsme se na tom domluvili,“ řekla učitelka zklamaně. Děti mlčely. Vypadaly, že jim ta dohoda vůbec nic neříká. Co se pokazilo?
Co je vlastně dohoda – a proč na tom záleží
Na první pohled to vypadá jednoduše: pravidlo, na které se domluvíme. Jenže v praxi má slovo „dohoda“ větší hloubku. Oproti pravidlu „shora“ předpokládá, že všichni zúčastnění mají možnost ovlivnit podobu i smysl toho, co se domlouvá. Dohoda není jen text na plakátu. Je to vztahový akt.
Podpora pro třídní učitele ke stažení. Desatero třídního učitele
Desatero dobrého třídního učitele
Získejte zdarma praktické tipy, jak smysluplněji pracovat se svou třídou. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Proč někdy dohody nefungují (ani když jsou dobře míněné)
Učitelé často nabyli dojmu, že když dětem něco vysvětlí a nechají je podepsat plakát, stačí to. Jenže:
- Děti nemusí věřit, že mají reálnou moc něco ovlivnit.
- Nechápou smysl formulace nebo následků.
- Chybí pravidelné vracení a reflektování, co dohoda znamená v každodenní praxi.
Pilíř první: Spoluvytváření jako základ
Dohody nejsou diktáty. Když děti cítí, že měly možnost se zapojit, zvyšuje se pravděpodobnost, že se s nimi ztotožní. Otázky typu: „Co se ve třídě má dít, aby ses tam cítil/a bezpečně?“ otevírají cestu ke spoluzodpovědnosti.
Pilíř druhý: Srozumitelnost a konkrétnost
Formulace „být hodný“ není srozumitelná. Každý si pod tím představí něco jiného. „Naslouchám, když někdo mluví“ už je mnohem uchopitelnější. Je také vhodnější volit pozitivní formulace (např. „Přihlásím se, když něco potřebuji“) namísto těch, které vymezují, co se nesmí (např. „Nevykřikujeme“). Pozitivní jazyk podporuje spolupráci a jasnější porozumění tomu, co máme dělat. Dohody musí odpovídat věku a realitě dětí.
Pilíř třetí: Vědomá práce s dohodou
Podepsaný plakát nestačí. Dohody potřebují pravidelné připomínání, aktualizaci i reflexi. Například v pátečním kruhu: „Co se nám tento týden dařilo naplňovat? Díky čemu se to dařilo? A co bychom potřebovali zlepšit?“
Jak se ptát, aby děti chtěly dohody dodržovat
Otázky, které rozvíjejí autonomii:
- Co by ti pomohlo, abys to příště zvládl/a jinak?
- Která z dohod ti dává největší smysl?
- Co navrhuješ, když se dohodu nepodaří dodržet?
Jak ještě v dětech probouzet smysl dohody dodržovat?
- Na 1. stupni fungují jednoduché vizuální podněty: kreslený příběh, kde postava „pomáhá dohodě žít“; hraní rolí; nebo dotaz: „Jak poznáme, že tohle pravidlo opravdu platí?“
- Na 2. stupni je užitečné zapojit diskusi, případovou situaci nebo reflexi typu: „Kdy naposledy ta dohoda pomohla třídě fungovat líp?“ nebo „Co by se mohlo stát, kdybychom tohle pravidlo zrušili?“ U pasivnějších tříd může pomoci anonymní anketa: „Na škále 1–10, jak moc nám tahle dohoda pomáhá?“ nebo krátký psaný vzkaz typu: „Co by pomohlo, aby tohle pravidlo nebylo jen na zdi?“ Takové formy snáze aktivují i žáky, kteří se běžně nehlásí.
Vědomé vedení dětí k porozumění a hledání smyslu dohody zvyšuje šanci, že se s ní ztotožní.
Co když někdo dohodu poruší?
Dohody nejsou nástroj trestu. Porušení může být signálem neporozumění, stresu, nebo vztahového napětí. Společné hledání důvodu a nápravy posiluje důvěru i kompetence.
FAQ: Nejčastější otázky k práci s dohodami
Jak dosáhnout, aby dohody dávaly smysl i dětem?
Zapojit je do tvorby a dát jim prostor ptát se, co konkrétně znamenají. Zároveň se doptávat a zjišťovat, jak jim vlastně rozumí a co přinese jejich dodržování.
Co když se dohody stejně nedaří dodržovat?
Znamená to prostor pro reflexi. Může pomoci předělat formu nebo smysl. „Co bychom potřebovali jinak? Co pro to můžeme sami udělat?“
Kdy má smysl dohody upravit nebo zrušit?
Když už neodpovídají realitě třídy nebo ztrácejí na srozumitelnosti. V ideálním případě, když jsou natolik vžitá, že se stávají normou. Prostor se posunout dále.
Když dohody rostou s dětmi
S věkem třídy roste i potřeba jiných formulací nebo nároků. Dohoda není jednou daný text. Je to proces. Revize dohod jako známka růstu.
Dohoda jako prevence napětí a šikany
Dohoda může být ochranný prvek. Když se např. jasně stanoví, co už je za hranou, pomáhá to i u rizikových jevů. Užitečný impuls v tom nabízí Krátký online trénink: Škádlení nebo šikana?
Co dělat, když práce ve skupině dohody zpochybňuje
Skupinová práce bývá spouštěčem napětí. Právě tam se projeví, jak hluboko dohody sahají. Když práce ve skupině není nutné zlo ukazuje, jak těmito situacemi procházet růstově.
Jak reagovat, když se dohoda stane „nástrojem proti někomu“
Někdy se děti pokouší použít dohodu jako „zbraň“. „On porušil pravidlo, tak ať jde za dveře!“ Je potřeba vracet se k podstatě: dohoda není o trestu, ale o vzájemné odpovědnosti. Může pomoci přesměrování otázky: „Co můžeme udělat, aby se tahle dohoda naplňovala lépe?“ nebo připomenutí, že dohoda platí pro všechny – ne proti někomu. Vědomé připomínání smyslu dohody snižuje riziko jejího zneužívání a posiluje smysl.
Dohody, které se rodí i mění – proč to není slabost
Zralá třída dokáže své dohody upravit, když se změní podmínky. Co když někdo ‚dohodu‘ poruší není selhání, ale příležitost k učení a dialogu.
Výzva k akci: Udělejme jednu dohodu znovu živou
Vyberte s třídou jednu dohodu, která už visí na zdi nebo ji děti znají zpaměti – ale moc podle ní nejednají. Rozdejte kartičky a požádejte každého, aby napsal jednu větu: „Co bychom mohli změnit, aby nám tahle dohoda víc dávala smysl?“ nebo „Co by nám pomohlo ji lépe dodržovat?“
Kartičky si pak ve třídě přečtěte (můžete anonymně) a společně zkuste hledat návrhy na vylepšení. Někdy stačí upravit jednu větu, jindy způsob, jak ji připomínáme. Důležité je, že dohody nejsou neměnné. Jsou naše – a můžeme je upravit tak, aby nás opravdu podporovaly.
