Role učitele v nejistých situacích
Role učitele není jen o předávání znalostí, ale i o schopnosti reagovat na nečekané a někdy nepříjemné situace. Nejistota, kterou učitel cítí, se rychle přenáší na žáky. Proto je důležité, aby učitel vědomě pracoval se svým vystupováním a komunikací. Pokud se například objeví konflikt mezi dětmi, způsob, jakým učitel zasáhne, přímo ovlivní klima ve třídě. Přestože nemusí mít vždy po ruce jasnou odpověď, už samotná přítomnost a klidná reakce vytváří bezpečný rámec. V dlouhodobém horizontu tak učitel formuje i schopnost žáků zvládat vlastní nejistotu a učí je sebeřízení.
Podpora pro třídní učitele ke stažení. Desatero třídního učitele
Desatero dobrého třídního učitele
Získejte zdarma praktické tipy, jak smysluplněji pracovat se svou třídou. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Facilitace jako klíč k bezpečnému prostředí
Facilitace není o tom, že učitel musí mít vždy pravdu nebo konečné slovo. Naopak – jde o schopnost být průvodcem, který pomáhá skupině najít vlastní řešení. To je rozdíl od klasického vedení nebo řízení. V praxi to znamená méně příkazů a více otázek: „Co vám teď pomůže, aby to fungovalo?“ nebo „Jak to můžeme udělat příště jinak?“ Takový přístup podporuje pocit spoluodpovědnosti žáků a posiluje jejich sebeřízení. Děti se učí nejen respektovat pravidla, ale také je spoluvytvářet a chápat jejich smysl. Právě zde se ukazuje, jak významná je role učitele při formování prostředí, které je stabilní a učící se.
Vedení, řízení a facilitace – běžné situace, odlišné výstupy
Rozdíl mezi řízením, vedením a facilitací se nejlépe ukáže na konkrétních příkladech. Každý přístup může být vhodný v jiné situaci – a učitel si tak vybírá nástroj, který nejlépe odpovídá danému okamžiku. Tím rozvíjí i svou schopnost sebeřízení a citlivě volí svou roli učitele.
- Žáci se hlasitě hádají během skupinové práce
- Řízení: „Přestaňte křičet a vraťte se k úkolu.“
- Vedení: „Podívejte, když budete spolupracovat, práce půjde rychleji.“
- Facilitace: „Co by vám teď pomohlo, abyste úkol dokončili v klidu?“
- Několik dětí vyrušuje během výkladu
- Řízení: „Ticho, jinak dostanete poznámku.“
- Vedení: „Potřebuji, abyste mě teď několik minut poslouchali, ať se dostaneme k další činnosti.“
- Facilitace: „Jak si můžeme společně nastavit pravidla, aby to fungovalo?“
- Ve třídě se objeví nový žák a ostatní reagují posměšně
- Řízení: „Okamžitě toho nechte, tohle se nedělá.“
- Vedení: „Přeji si, abychom nového spolužáka přijali s respektem.“
- Facilitace: „Co můžeme udělat pro to, aby se tu nový spolužák cítil dobře?“
- Skupina nedokončila projekt včas
- Řízení: „Je nepříjemné, že jste to nestihli. Příště to zkuste rychleji.“
- Vedení: „Podívejme se, co se nepovedlo a jak to zlepšit.“
- Facilitace: „Jak byste si chtěli příště rozdělit role, aby se to podařilo včas?“
- Konflikt mezi dvěma dětmi na chodbě
- Řízení: „Přestaňte se hádat a běžte každý do své třídy.“
- Vedení: „Zkuste se uklidnit a domluvit se, ať můžete v klidu pokračovat.“
- Facilitace: „Co každý z vás potřebuje, aby se situace uklidnila?“
Tyto příklady ukazují, že žádný přístup není univerzálně nejlepší. Učitel volí podle toho, zda potřebuje rychle obnovit pořádek, ukázat směr, nebo dát prostor dětem, aby situaci zvládly samy. Tím ukazuje, že jeho role učitele zahrnuje flexibilitu a schopnost měnit přístup.
Sebeřízení učitele: když si nejsem jistý
Nejistota je přirozenou součástí učitelské práce. Důležité je, jak s ní učitel naloží. Pokud podlehne stresu, situace se často zhorší. Pokud si naopak zachová klid, vytváří prostor pro hledání řešení. Sebeřízení učitele spočívá ve schopnosti zůstat přítomen, pozorovat a nenechat se unést emocemi. Praktické techniky mohou zahrnovat krátké nadechnutí, přerámování situace („Nejde o útok na mě, ale o proces, který třída prožívá“) nebo použití jednoduchých otázek, které zpomalí dění a otevřou prostor pro spolupráci. To je i forma praktické facilitace.
Modelová situace: škádlení nebo šikana?
Představme si třídu, kde jeden žák opakovaně komentuje vzhled spolužačky. Na první pohled to může vypadat jako nevinné škádlení. Ale co když jde o začínající šikanu? Učitel v takové chvíli často váhá. Pokud zasáhne příliš tvrdě, může situaci eskalovat. Pokud nezareaguje, riskuje prohloubení problému. Možným postupem je nejprve situaci popsat („Slyším, že se tu opakovaně komentuje vzhled spolužačky“), zeptat se („Jak se u toho cítíš?“) a nabídnout prostor pro vyjasnění. Tím učitel nevynáší rychlý soud, ale ani nenechává věc bez povšimnutí. Je to konkrétní ukázka toho, jak se jeho role učitele a schopnost facilitace projevuje v praxi.
Best practice: 5 vět, které fungují
- „Co teď potřebujete, abyste mohli pokračovat?“
- „Slyším, že máte rozdílné názory. Pojďme je dát na stůl.“
- „Vidím, že je to pro vás důležité. Jak to udělat, aby to fungovalo pro všechny?“
- „Tohle není proti vám, jde o to, abychom to zvládli společně.“
- „Zkuste navrhnout řešení, které by vyhovovalo oběma stranám.“
Každá z těchto vět podporuje spolupráci, snižuje napětí a dává dětem prostor pro sebeřízení. Učitel se tak nemusí stavět do role soudce, ale zůstává průvodcem a využívá principy facilitace.
FAQ: nejčastější otázky učitelů
Co když se spletu a situaci vyhodnotím špatně?
I omyl může být příležitostí k učení. Důležité je, aby učitel přiznal svou nejistotu a situaci dál sledoval. Žáci ocení otevřenost a učí se z toho, jak zvládat vlastní sebeřízení.
Jak mluvit s rodiči, když si nejsem jistý?
Transparentnost je klíčová. Je v pořádku říct: „Nejsem si jistý, ale situaci sledujeme a hledáme řešení.“ Rodiče většinou ocení upřímnost a zájem. To posiluje roli učitele jako prostředníka a podporuje stabilitu.
Mám zasahovat hned, nebo počkat?
Záleží na závažnosti. Pokud jde o bezpečí žáků, zásah je nutný okamžitě. V jiných případech je možné chvíli sledovat a zvolit vhodnější moment k rozhovoru. Právě zde se ukazuje síla facilitace – dát prostor, ale nenechat věci bez rámce.
Praktický tip navíc: krátký online trénink
Pokud se učitel ocitne v situaci, kdy si není jistý, zda jde o škádlení nebo šikanu, může pomoci cílená podpora. Krátký online trénink: Škádlení nebo šikana? nabízí praktické příklady a pracovní listy, které lze rovnou využít ve třídě. Největší přínos spočívá v tom, že poskytuje jednoduchý rámec, který učiteli ušetří váhání a posílí jeho jistotu v rozhodování. Tento tip podporuje sebeřízení učitele i jeho schopnost pružně volit svou roli učitele.
Jak udržet kulturu a stabilitu i při nových výzvách
Každá nová výzva ve třídě – ať už jde o konflikt, změnu složení kolektivu nebo krizovou situaci – testuje kulturu a klima, které učitel se žáky buduje. Stabilitu lze udržet jen tehdy, když učitel ví, kdy řídit, kdy vést a kdy facilitovat. Právě tato pružnost je klíčem k budování vzájemné důvěry. Pokud chcete téma prohloubit, doporučujeme také článek 5 způsobů, jak jako učitel podpoříte stabilitu třídy i v náročných obdobích.
