Když běžné věci přinášejí nečekané změny
Je pondělí dopoledne. Během výtvarné výchovy si dvě děvčata, které se jinak moc nebaví, pomáhají s vystřihováním. Není to nijak velké gesto. Ale při pohledu zvenčí je vidět, že mezi nimi proběhla jiskřička kontaktu. Tahle „neplánovaná“ interakce je mnohdy víc než deset seznamovacích her. Podobné drobné momenty se objevují často – stačí změnit úhel pohledu a začít je vnímat jako příležitost k růstu vztahů ve třídě.
Proč má přirozené seznamování ve třídě hodnotu
Děti se nepoznávají jen skrze seznamovací hry na začátku školního roku. Vztahy se utvářejí v drobných, každodenních situacích: kdo koho pustí ke stolu, kdo komu podá pastelku, kdo se koho zastane při hře. Výzkumy z oblasti vývojové psychologie a školní pedagogiky (např. práce Susan Pinker nebo Petera Smithe) potvrzují, že právě neformální interakce mimo přímý dohled dospělých hrají klíčovou roli v budování vrstevnických vztahů a pocitu bezpečí. Bezpečné klima je základem nejen pro psychickou pohodu, ale i pro učení – protože dítě se učí nejlépe tam, kde se cítí přijímané.
Podpora pro třídní učitele ke stažení. Desatero třídního učitele
Desatero dobrého třídního učitele
Získejte zdarma praktické tipy, jak smysluplněji pracovat se svou třídou. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
3 drobnosti, které mění vztahy ve třídě
Když učitel jen pozoruje – a zaznamenává
Místo aktivního zasahování stačí někdy jen všímat si. Kdo s kým spolupracuje? Kdo se zapojuje a kdo zůstává stranou? Tyto poznámky mohou být základem pro promyšlené intervence – například nabídnout izolovanému žákovi roli pomocníka, nebo naopak ocenit přirozené lídry. Příklad z praxe: učitelka si všimla, že tichý žák Honza často zůstává mimo skupinové práce. Nabídla mu roli „pozorovatele“, který dává skupinám zpětnou vazbu – a Honza začal aktivněji vstupovat do dění.
Společné tvoření jako neformální most
Společné koláže, výroba dekorací, tvořivé dílny nebo práce na třídním projektu jsou příležitostí ke kontaktu bez tlaku. Děti se dostávají do přirozeného dialogu, objevují podobnosti a rozdíly. Příklad: při tvorbě třídního erbu si dvojice vymýšlely vlastní znak – a dvě dívky, které si dosud nerozuměly, našly společné téma v zálibě v koních. Od té chvíle spolu častěji komunikují i mimo výuku.
Malé rituály, které budují důvěru
Ranní pozdravy, pravidelné sdílení radostí a starostí, „vzkazovník“ s povzbuzením nebo pondělní „přání týdne“. Tyto rituály nevytvářejí tlak, ale otevírají prostor pro vyjádření a přijetí. Příklad: učitel zavedl páteční rituál „komu dnes poděkuju“ – a během pár týdnů si děti začaly všímat, co si na sobě mohou navzájem vážit.
Jak z běžných situací vytěžit maximum – bez tlaku navíc
- Výtvarná výchova: Nechte děti tvořit ve dvojicích, které se neznají.
- Přestávky: Vytvořte „místa pro sdílení“ (např. nástěnka s vzkazy).
- Skupinová práce: Zkuste rotující složení skupin, kde se postupně vystřídá každý s každým.
- Krátké reflexe po hodině: Jedna otázka typu „s kým mě dnes bavilo pracovat?“
- Úklid ve dvojici: Při úklidu třídy spojte děti do netradičních dvojic.
- Čtení ve dvojici: Starší čtou mladším nebo naopak – učí se tím víc než čtením o samotě.
Otázky, které pomáhají třídnímu týmu růst
- Kdo se v naší třídě málo projevuje? Jak mu můžeme pomoct?
- Kdy jsem si naposledy všiml, že se někdo zapojil jinak než obvykle?
- Co děláme pro to, aby se nový člen cítil přijatý?
- V čem si ve třídě navzájem rozumíme a co jsou hlavní rozdíly?
- Které situace nejčastěji vedou ke konfliktům – a proč?
- Co už funguje dobře a zapomínáme na to?
- Co mohu změnit já – už zítra?
Dlouhodobá aktivita pro budování vztahů ve třídě
Pro 1. stupeň ZŠ – Můj kamarád jinak
Každé pondělí si děti losují „parťáka týdne“. Cílem není výkon, ale vnímání druhého. Během týdne mají za úkol zaznamenávat drobnosti – co je na druhém potěšilo, čím překvapil, jak spolupracovali.
Mohou použít deníček, kartičky, obrázky nebo společné miniúkoly (např. vytvořte spolu mapu toho, co máte společné). V pátek probíhá sdílení v kruhu. Účelem není hodnotit, ale podpořit vzájemné vnímání a respekt.
Pro 2. stupeň ZŠ – Když tě poznám jinak, chápu víc
Žáci si vylosují spolužáka, se kterým provedou krátký rozhovor (doporučené otázky lze připravit předem – např. „Co mě nejvíc baví mimo školu?“, „Kdy jsem naposledy udělal něco, co mě překvapilo?“).
Výstupem je stručné představení spolužáka ostatním – může mít formu prezentace, plakátu, obrázku nebo audio/video nahrávky. Důležité je dobrovolné sdílení a možnost výstup nepředstavit, pokud se žák necítí komfortně.
Když se objeví něco citlivého… co pomáhá učiteli
Někdy aktivity otevřou témata, která nejsou snadná. Proto je užitečné mít „plán B“ pro citlivější momenty: klidné místo ve třídě, pravidla sdílení, podpora kolegů. Pomáhá i sdílení v metodické skupině nebo supervizi. Vhodné je mít připravenou jasnou větu, kterou lze použít v krizové situaci („Díky, že jsi to řekl – můžeme se k tomu vrátit později.“).
Jemný nástroj pro chvíle, kdy si nejsme jistí
Pokud si kladete otázku, zda jde ještě o vtip, nebo už o šikanu, může pomoci Krátký online trénink „Škádlení nebo šikana?“. Nabízí videa i kazuistiky a lze jej projít za jedno odpoledne. Nenabídne „velké řešení“, ale praktický impuls – právě pro ty chvíle, kdy si nejsme jisti, jak číst situaci ve třídě.
A co když do toho zasáhnou emoce?
Práce s emocemi je s těmito aktivitami spojená. Pokud vás zajímá, jak mluvit o nepříjemných emocích ve třídě bezpečně a bez hodnocení, doporučujeme článek I negativní emoce mají ve třídě svůj smysl. Naučte se je číst.
Malé kroky, které vytváří velkou změnu
Nedělejte seznamování „navíc“. Podívejte se, co už se ve vaší třídě děje. Možná už máte v rukou vše, co potřebujete – stačí jen lehce jinak nahlédnout a vytvořit prostor, aby se děti mohly poznat i jinak než podle lavic. Když je dítě viděno jinak, může se začít i jinak chovat. A to je někdy začátek větší proměny, než jsme čekali.
