Proč se tak často ptáme „co nefunguje“
Lidé obecně tíhnou k tomu, že si více všímají chyb než úspěchů. Učitelé nejsou výjimkou – částečně proto, že jsou zvyklí hodnotit a opravovat. Otázky typu „Kde byl problém?“ nebo „Proč to nešlo?“ vytvářejí atmosféru hledání viníka a defenzivního postoje.
Žáci se učí, že se od nich očekává spíše vysvětlování selhání než hledání cest, jak situaci posunout dopředu. Tento přístup může postupně oslabovat jejich motivaci a ochotu aktivně spolupracovat.
Síla solution focused přístupu
Solution focused přístup (SF) vychází z jednoduché, ale zásadní myšlenky: zaměřit se na to, co funguje, a hledat způsoby, jak toho může být více. Tento koučovací styl učitele založený na SF otázkách posiluje důvěru ve schopnosti žáků a otevírá prostor pro jejich iniciativu.
Místo kontroly a hodnocení se objevuje zvídavost a spolupráce. Žáci tak zažívají, že jejich názor má smysl, a učitel se stává průvodcem spíše než autoritou, která pouze posuzuje výkon.
Podpora pro třídní učitele ke stažení. Desatero třídního učitele
Desatero dobrého třídního učitele
Získejte zdarma praktické tipy, jak smysluplněji pracovat se svou třídou. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Jak položené otázky mohou měnit dynamiku třídy
Každá položená otázka je signálem, co nás zajímá. Ukazuje, na co dáváme důraz a co považujeme za důležité. Pokud se ptáme po nezdarech, třída si postupně zvyká, že se hledají problémy. Pokud se ale ptáme po možnostech, posilujeme kulturu důvěry a aktivní odpovědnosti.
Koučovací styl založený na solution focused otázkách mění dynamiku třídy směrem k větší spolupráci, protože žáci vnímají, že mají prostor ovlivnit dění a podílet se na hledání řešení.
Tabulka otázek: od problémů k možnostem
Praktický nástroj, který pomáhá učitelům měnit styl komunikace, je jednoduché přeformulování otázek. Tabulka níže ukazuje, jak lze původní, často kontrolní otázky, převést do podoby, která posiluje zodpovědnost, dovednosti a otevírá cestu k řešení.
| Nevhodné otázky (zaměřené na problém) | Užitečné otázky (solution focused) |
|---|---|
| Co vám nešlo? | Co z dneška půjde využít příště, aby se vám dařilo ještě lépe? |
| Proč jste to nestihli? | Co by vám pomohlo stihnout to včas? |
| Kdo za to může? | Jak byste mohli podobnou situaci příště vyřešit společně? |
| Co se pokazilo? | Co se osvědčilo a co byste potřebovali jinak? |
| Co jste nezvládli? | Jaké dovednosti jste přitom využili a co byste rádi rozvinuli dál? |
| Proč to nefungovalo? | Kdy se v minulosti něco podobného podařilo? Co tehdy fungovalo dobře? |
| Co je špatně? | Co by byl malý krok, který vám pomůže posunout se vpřed? |
Nejen reflexe na konci, ale i start činnosti
Běžnou praxí bývá klást reflexní otázky až na konci hodiny. Solution focused přístup však zdůrazňuje význam otázek i na samém začátku činnosti. Když se žáků zeptáme „Co vám dnes může pomoct, aby se vám práce dařila?“ nebo „Na co se těšíte při této aktivitě?“, nastavíme jejich myšlení směrem k úspěchu a motivaci. Tyto otázky otevírají možnost, aby si žáci vědomě uvědomili vlastní zdroje a připravili se na aktivní zapojení.
Pedagogická zvědavost: když se ptáme na odpovědi, které neznáme
Často se žáků ptáme na otázky, na které sami známe odpovědi – například při kontrolních otázkách k učivu. Takové dotazy ale nerozvíjejí dialog ani zvědavost.
Pedagogická zvědavost začíná tam, kde se učitel opravdu zajímá o odpověď, kterou nezná. Otázky typu „Jak to vidíte vy?“ nebo „Co pro vás bylo na dnešní práci zajímavé?“ otevírají prostor pro skutečnou interakci a učí žáky, že jejich hlas má smysl. Tím posilujeme jejich vnitřní motivaci a sebevědomí.
Modelová situace z praxe
Představme si dvě varianty stejné situace. Učitel se ptá: „Proč jste to nestihli?“ Žáci hledají výmluvy a cítí tlak. Pokud ale učitel použije otázku: „Co by vám příště pomohlo stihnout to včas?“, žáci začnou přemýšlet o konkrétních strategiích – například lepší rozdělení práce nebo jasnější plán.
Malá změna ve formulaci otázky vede k velké změně směru přemýšlení i v atmosféře třídy. Tento rozdíl dobře ukazuje, jak solution focused otázky mohou otevírat prostor k růstu místo k obraně.
Jak budovat kulturu třídy pomocí otázek
Kultura třídy nevzniká jen prostřednictvím nastavených pravidel a norem, ale i tím, jaké otázky ve třídě často zaznívají. Pokud se systematicky ptáme (zaměřujeme pozornost) na to, co funguje a jak mohou žáci přispět k dobrému prostředí, posilujeme jejich spoluodpovědnost za klima třídy.
Zde je možné propojit otázky s tvorbou pravidel, odpovědnosti a skupinových norem, protože právě otázky dávají žákům možnost být spolutvůrci společného prostředí.
Kdy a kde solution focused otázky fungují nejlépe
SF otázky lze využívat v různých kontextech. V třídnických hodinách mohou otevřít dialog o tom, jak se žáci ve třídě cítí a co potřebují. Při skupinové práci pomáhají týmu reflektovat, co se daří a jak se podpořit. V individuálních rozhovorech poskytují prostor k tomu, aby si každý žák uvědomil své zdroje a možnosti. Klíčové je přizpůsobit otázky kontextu a nebát se experimentovat.
Nejčastější obavy učitelů
Učitelé se někdy obávají, že kladení SF otázek je příliš časově náročné nebo že žáci nebudou reagovat. Zkušenost však ukazuje, že i krátká otázka může zásadně změnit atmosféru hodiny. Důležité je začít postupně – například položit jednu SF otázku denně. Žáci si na tento styl průběžně zvyknou a postupně začnou reagovat aktivněji. Časová investice je minimální, zatímco dopad na motivaci a klima třídy může být výrazný.
Jak souvisí otázky s prevencí rizikového chování
Otázky zaměřené na možnosti a spolupráci přispívají i k prevenci rizikového chování. Třída, kde se podporuje dialog a odpovědnost, je méně náchylná k projevům šikany či vyčleňování. Pokud učitelé chtějí posílit svou jistotu v rozlišování situací, kdy jde o škádlení a kdy už o šikanu, mohou využít Krátký online trénink „Škádlení nebo šikana?“. Ten nabízí videa a pracovní listy s konkrétními kazuistikami a umožňuje rychlé využití poznatků v praxi.
FAQ k otázkám solution focused (SF)
Jak často se ptát SF otázkami? Doporučuje se začleňovat je pravidelně, ale v přirozeném rytmu hodiny. I jedna dobře položená otázka může mít dopad.
Nebudou se žáci nudit? Naopak – otázky, na které neznáme odpovědi, přinášejí pocit důvěry a zapojení. Navíc při otázkách, které jsou zaměřené na úspěchy a to, co nám jde, jsme přirozeně motivovanější než u otázek zkoumajících, proč se něco nepovedlo.
Co když žáci nereagují? Pomáhá nabídnout jim chvíli na přemýšlení nebo otázku přeformulovat. Ptejte se na pozitivní drobnost, kterou jste sami zaznamenali, a pomozte žákům si ji uvědomit (a třeba zjistíte, že ji vnímají jinak).
Není to jen další metoda navíc? SF přístup není metoda navíc, ale způsob, jak vést běžný dialog – lze jej kombinovat s vašimi postupy ve výuce. Neobjevujeme kolo, jen se více ptáme a zaměřujeme na to, kdy je efektivní kolo využít, místo abychom zkoumali jeho nedostatky.
Malý krok do praxe hned zítra
Začněte jednoduše: vyberte si jednu z vašich hodin a položte žákům SF otázku, kterou byste obvykle nepoložili. Zkuste se zeptat zvědavě na to, co vás skutečně zajímá.
