Situace z běžné třídy
„Já jsem to myslel dobře,“ brání se sedmák poté, co ho učitelka upozorní na nevhodnou poznámku ke spolužačce. On v ní vidí vtip, ona ponížení. V tu chvíli se ve třídě rozhostí ticho – a napětí. Podobné situace zažívá většina učitelů často. Vědět, jak působíme na ostatní, není snadné. Právě tady může pomoci jednoduchý nástroj – Johariho okno.
Co je Johariho okno a proč s ním pracovat
Johariho okno je model, který ukazuje, jak se liší naše vnímání sebe sama a to, jak nás vidí ostatní. Má čtyři části:
- Otevřená oblast: Co o mně vím já a ví to i druzí (např. že mluvím nahlas).
- Slepá skvrna: Co vidí ostatní, ale já si to neuvědomuju (např. působím chladně, i když se snažím být věcná).
- Skrytá oblast: Co o sobě vím, ale nechci to říkat (např. nejistota).
- Neznámá oblast: Co neví nikdo – dokud se to neprojeví v nějaké situaci.
Tento model nám pomáhá pochopit, proč někdy dochází k nedorozumění – a jak ho lze překlenout.
Pro začátek si třeba stáhněte Desatero dobrého třídního učitele.
Desatero dobrého třídního učitele
Získejte zdarma praktické tipy, jak smysluplněji pracovat se svou třídou. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Já si myslím, že působím klidně… ale ostatní to cítí jinak
Mnoho napětí ve třídě vzniká právě v oblasti slepých skvrn. Učitel má pocit, že reaguje klidně, ale žáci cítí podráždění. Žák chce jen „zavtipkovat“, ale spolužáci jeho poznámku vnímají jako výsměch. Johariho okno pomáhá tento rozdíl rozpoznat – a otevřít si cestu ke sdílení.
Jak Johariho okno pomáhá nastavovat třídní pravidla
Pravidlo „chováme se k sobě slušně“ zní samozřejmě. Ale co přesně znamená „slušně“? Pro někoho to může být mlčet, pro jiného říkat věci narovinu. Pokud pravidla nevycházejí z otevřené diskuse, hrozí, že se každý drží jiné představy.
Johariho okno zde pomáhá pojmenovat rozdíly ve vnímání. Žáci si mohou uvědomit, jak jejich chování působí na druhé – a pravidla se tak stanou společným závazkem, ne jen nápisem na nástěnce.
Být důsledný, ale ne tvrdý
Když chceme zpětnou vazbou rozšířit otevřenou oblast (tedy oblast, kterou si uvědomujeme my i druzí), musíme ji podat citlivě. Důslednost neznamená tvrdost. Můžeme říct: „Všimla jsem si, že jsi přerušoval spolužačku – jak si myslíš, že to ona vnímala?“
Tím dáváme druhému možnost přemýšlet – a zároveň zachováváme respekt. Johariho okno není nástroj na kontrolu, ale na rozvoj.
Aktivita do třídy: Co o sobě vím – co vidí druzí
Zkuste jednoduché cvičení:
- Každý žák si napíše 3 slova, která podle něj popisují jeho chování ve třídě.
- Pak anonymně dostane 3 slova od spolužáků (co si o něm myslí oni).
- Srovnají si obě sady slov – a zamyslí se: Co je stejné? Co překvapilo? Co bych chtěl změnit?
Aktivita může být výchozím bodem pro rozhovor o vztazích, pravidlech nebo zpětné vazbě.
Proč to celé má smysl – a proč začít u sebe
Bezpečné klima nevzniká nařízeními, ale důvěrou. A ta se buduje poznáváním – sebe i druhých. Johariho okno nabízí rámec, jak porozumět rozdílům v chování a vnímání – a tím i předcházet napětí.
Učitel, který sám reflektuje, jak působí, vytváří prostor, kde to mohou zkoušet i žáci.
Kam dál: praktický nástroj pro každodenní praxi
Pokud hledáte další cestu, jak podpořit zdravé vztahy a porozumění ve třídě, může být užitečný online trénink „Škádlení nebo šikana?“. Nabízí konkrétní kazuistiky, praktické pracovní listy a přístup, který je srozumitelný a ihned použitelný – přesně v duchu práce s Johariho oknem.
Co můžete zkusit hned teď – 3 konkrétní kroky
- Vyberte jedno pravidlo třídy, které často působí nejasně (např. „Chováme se slušně“) a napište si, co si pod tím představujete vy – a co by mohli chápat žáci.
- Zkuste se třídou jednoduché cvičení: Napište na tabuli pravidlo (např. „Chováme se slušně“) a požádejte žáky, aby na lístečky anonymně napsali, co si pod tím představují. Poté lístečky společně roztřiďte podle podobnosti – vznikne vizuální mapa významů. Diskutujte: Co je většinové vnímání? Kde se názory rozcházejí? Jak můžeme pravidlo doplnit, aby mu všichni lépe rozuměli?
- Vezměte si 10 minut na vlastní reflexi: Které vaše chování může být pro druhé „slepou skvrnou“ – tedy něco, co nevidíte, ale ovlivňuje klima ve třídě?